Chřipka
Chřipka patří mezi nejčastější infekční onemocnění. Každoročně se jí nakazí celosvětově až 10 % populace a v době pandemie to může být dokonce až 40 – 50%. Chřipka doprovází lidstvo odnepaměti. Jedná se o onemocnění, které se vyskytuje poměrně často, především v zimních měsících.
Podobné příznaky jako chřipka však vyvolává i řada dalších virových a bakteriálních onemocnění a nelze je zaměňovat.Nejznámějším zdokumentovaným případem je tzv. španělská chřipka, kterou onemocněla na počátku 20. století skoro čtvrtina obyvatelstva Evropy a na její následky zemřelo 20-40 milionů lidí.
Ve 20. století postihly svět i další vlny chřipkové pandemie, ale neměly tak katastrofální následky jako španělská chřipka. Posledním zaznamenaným případem je tzv. hongkongská chřipka z roku 1968, která byla příčinou 1-4 milionů úmrtí. Původním zdrojem infekce byla zvířata – hlavně prasata, kachny a koně. Předpokládá se, že chřipka se u lidí poprvé objevila někdy kolem roku 5 000 – 2 000 před naším letopočtem v souvislosti se zdomácněním zvířat.
Příznaky chřipky
Nástup příznaků je velmi rychlý. Ráno se můžete cítit úplně v pořádku, během dnes se mohou začít objevovat první příznaky a večer onemocnění propukne naplno. Typickými příznaky je horečka (38– 40° C), bolesti hlavy, očí. Postupně se přidají i bolesti končetin, svalů a kloubů. Člověk má pocit celkové vyčerpanosti a únavy. Typickým průvodním příznakem je suchý dráždivý kašel a bolesti v oblasti hrudníku.
Mohou se objevit i problémy související se zažíváním - nechutenství, zácpa a zvracení. V případě nekomplikované chřipky se příznaky intenzivně projevují v průběhu prvních 3 až 5 dní. Postupně odeznívají, ale některé z nich, například únava a vyčerpanost, mohou přetrvávat až po dobu 2 týdnů.
Komplikace chřipky
Chřipka může zapříčinit i jiná závažná onemocnění a komplikace, které jsou způsobeny buď samotným virem, nebo takzvanou bakteriální superinfekcí (baktérie napadají organizmus oslabený virem). K nejčastějším patří zápal plic, zánět průdušek nebo zánět středního ucha. Ke vzácným komplikacím patří zánět srdce, kterým jsou ohroženi především starší lidé, lidé s chronickým onemocněním dýchacího strojí nebo kardiovaskulárními onemocněními, ale také děti.
Co chřipku vyvolává
Chřipka je způsobena viry rodu Ifluenzaviridae. Existují tři typy chřipkových virů: A, B, C. Nejnebezpečnější je virus typu A, který má největší schopnost proměny - mutace. Klasické chřipkové epidemie způsobují chřipkové viry typu A, které zatím vyvolaly i všechny větší epidemie a pandemie. Typ B vyvolává menší epidemie obzvláště v dětských kolektivech a chřipka způsobená virem typu C se objevuje sporadicky a probíhá ve formě onemocnění z nachlazení. Přirozenými hostiteli viru A jsou kromě lidí i zvířata (koně, prasata, ptáci), na rozdíl od typů B a C, které mohou infikovat jen lidi.
Způsob přenosu chřipky
Chřipka má sezónní charakter. Nejčastěji jsme jí ohroženi v přechodných zimních obdobích. Přenáší se kapénkovou infekcí - kašlem, kýcháním, blízkým kontaktem nebo rozhovorem s nemocným. V takovém případě postižený obvykle onemocní v průběhu několika následujících hodin (18 - 72 hodin).
Možným způsobem, jak se virus může dostat do našeho těla, je také kontakt s různými hladkými povrchy (například klikou u dveří), na nichž se virus chřipky uchytí, a následným dotykem nosu nebo úst rukama.Vdechnutý virus se dostane do průdušek a do plic a usadí se na sliznici dýchacích cest. Tam se velice rychle množí, v průběhu prvních 2 dní (už po 4 až 6 hodinách) se zdvojnásobuje.
Množení viru po 48 hodinách slábne, ale postižená sliznice potřebuje nějaký čas na to, aby se zahojila. To může trvat až 2 týdny a po tu dobu jsme ohroženi nejrůznějšími infekcemi, kterým by se jinak zdravá sliznice dokázala běžně ubránit. Jedná se nejčastěji o baktérie, které mohou způsobit například zánět průdušek, zápal plic, zánět středního ucha a jiná onemocnění.Virus chřipky je mimořádně odolný vůči vnějším vlivům a přežívá při pokojové teplotě v podobě sekretu nebo zaschlých kapiček hlenu.
Podtypy chřipky
Chřipkové viry jsou velmi proměnlivé a často mutují. Liší se od sebe charakterem povrchových znaků - tzv. antigenů, které spouštějí tvorbu protilátek a imunitní reakci organizmu. Virus nese na svém povrchu dva důležité antigeny: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Když virus dále mutuje a vznikají různé podtypy virů, označujeme je písmeny změněných antigenů. Například chřipka typu A má podtyp, který se označuje jako H1 nebo H2 a N1 či N2.
Jako názorný příklad lze uvést virus H5N1, který je podtypem chřipky typu A a je známý jako virus ptačí chřipky. Přirozenými hostiteli tohoto podtypu viru H5N1 jsou ptáci.
Role imunity
Důležitou roli při obraně lidského organizmu proti chřipkovým virům hraje protilátková a buněčná imunita. Imunitní systém je nejdokonalejší obranou organizmu před vnějšími vlivy. Soubor buněk a orgánů, které tvoří imunitní systém, se brání proti infekčním organizmům, jakými jsou například baktérie a viry. Při kontaktu s nimi začnou imunitní buňky okamžitě produkovat chemické látky, které umožňují buňkám regulovat svůj vlastní růst a chování a rovněž zmobilizují další buňky a vyšlou je k postiženým místům. Základem je tedy schopnost organizmu rozlišit tělu vlastní a cizí buňky a přiměřeně na ně reagovat. V případě normální funkce imunitního systému se obranné buňky aktivují, jakmile se v těle objeví cizí látky (virus, baktérie).
Chřipka má na buňky imunitního systému velmi nepříznivý vliv – potlačuje jejich výkonné funkce a oslabuje je. Osoby infikované chřipkou přehnaně citlivě reagují na přidružené infekce, způsobené patogenními mikroby (např. na streptokoky a stafylokoky). Za normálních okolností je imunitní systém schopen chřipkový virus aktivně potlačit.
Neplatí to však u starších, nemocných a oslabených lidí, u kterých může dojít ke skutečně závažným komplikacím. Jednou za několik let dochází k výrazné mutaci chřipkového viru, čímž vzniká úplně nový chřipkový virus. Lidský imunitní systém pak takto změněný virus vnímá jako neznámou infekci a nedokáže se mu účinně bránit. Důležitou součástí prevence proti chřipce je proto i systematické posilování imunitního systému.
Léčba chřipky
S chřipkou je nejlépe zůstat doma na lůžku a alespoň na chvíli zapomenout na pracovní povinnosti. Neléčená, respektive nedoléčená chřipka může způsobit další zdravotní problémy.Na samotnou chřipku antibiotika nezabírají – léčí totiž jen bakteriální infekce.Při virových infekcích, jakou chřipka je, jsou neúčinné. Lékař nasazuje léčbu antibiotiky až při některých komplikacích, např. zánětu mandlí, zápalu plic atd.Ke zmírnění příznaků chřipky je vhodná domácí léčba s využitím volně prodejných symptomatických léků. Na trhu jsou dostupné nejrůznější přípravky s různým obsahem účinných látek. Důležité je zůstat v klidu na lůžku a přijímat dostatek tekutin. Ke zmírnění bolesti a snížení teploty lze využít volně prodejné léky s různým obsahem účinných látek.
Epidemie / Pandemie chřipky
Epidemie – hromadný výskyt onemocnění v určité oblasti, na určitém území
Pandemie – hromadný a globální výskyt bez prostorového omezení
Pandemie chřipky v historii
1918 – španělská chřipka, typ viru A (H1N1), počet obětí: 20-40 milionů
1957 – asijská chřipka, typ viru A (H2N2), počet obětí: 1-4 miliony
1968 – hongkongská chřipka, typ viru A (H3N2), počet obětí: 1-4 miliony
Riziko současnosti – pandemie chřipky H1N1 – prasečí chřipka
Zatím se objevila v 80 % zemí celého světa. Podle odhadů by mohla zasáhnout až 25 % obyvatelstva, přičemž asi 4 % bude nutné hospitalizovat. Odhadovaný počet obětí bude asi 4 miliony.Virus chřipky může infikovat každého z nás. Riziko závažných komplikací však hrozí především těhotným ženám a lidem s chronickými onemocněními
(např. cukrovkou, astmatem, chronickým onemocněním srdce apod.).Zvlášť opatrní by měli být lidé, kteří jsou s větší pravděpodobností vystaveni nákaze:
- lidé, kteří využívají hromadné dopravní prostředky (autobusy, vlaky, letadla)
- rodiny se školou povinnými dětmi
- obyvatelé přelidněných oblastí s vysokým výskytem infekcí
- prodavači, především lékárníci, kteří často přicházejí do styku s nemocnými.
Spolehlivá možnost ochrany - maska Acti Protect
Acti Protect je NOVINKOU na našem trhu a byla vyvinuta právě kvůli hrozbě pandemie chřipky H1N1. Jedná se o ochrannou roušku – „dýchací masku“ s protivirovou ochrannou vrstvou „virucoat“. Tato ochranná vrstva prokazatelně zahubí až 99,99 % virů typu H1N1 a efektivně chrání i před dalšími typy chřipkových virů.
Více informací o roušce ActiProtect na www.actiprotect.cz.
Přehled produktů Coldrex:
Coldrex MaxGrip | Coldrex Tablety | Coldrex Bronch proti kašli | Coldrex Nite | Coldrex LaryPlus proti bolesti v krku | Coldrex HotRem | Coldrex Junior | Coldrex citron a med

