Chřipka (Influenza) - akutní infekční onemocnění působené virem z čeledi Ortomyxoviridae. Je charakterizované náhlým začátkem, krátkým trváním s příznaky celkové toxémie a katarálním onemocněním dýchacích cest. Vyskytuje se sporadicky, epidemicky nebo pandemicky. Známá je rozsáhlá epidemie chřipky v letech 1889-90 a pandémie 1918-19, která přešla z Číny přes Ameriku do Španělska (odtud její označení španělská chřipka). Zemřelo při ní 20-25 milionů lidí. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Přenos infekce je kapénkovou cestou. Imunita se prakticky neprojevuje vzhledem k pestrosti a variabilitě chřipkových virů. Očkování je možné.

Zdroj: CoJeCo | aktualizace: 23. 10. 2000

Virus napadá dýchací systém, je přenášen z osoby na osobu kapičkami slin vznikajícími při kašlání a jeho symptomy jsou:

• horečka
• bolest hlavy
• únava (může být extrémní)
• suchý kašel
• bolest hrdla
• ucpání nosu
• kýchání
• podrážděné oči
• bolesti těla
• extrémní pocit zimy

Důsledky chřipky jsou mnohem horší a trvají déle než důsledky nachlazení. Léčení trvá 1 až 2 týdny. Chřipka může být smrtelná, zejména pro slabé, staré nebo chronicky choré lidi. Některé chřipkové pandemie měly milióny obětí.

Většina lidí, kteří dostanou chřipku, se zotaví během jednoho až dvou týdnů, ale jiným se vyvinou život ohrožující komplikace (např. zápal plic). Jen v USA dostanou chřipku každý rok milióny lidí (asi 10% - 20% obyvatel). Průměrně asi 36 000 lidí ročně podlehne v USA chřipce, a 114 000 lidí ročně je pro chřipku hospitalizováno. I zdraví lidé mohou být postiženi a vážné problémy z chřipky mohou nastat v každém věku. Lidé starší 65 let, lidé každého věku s chronickými zdravotními obtížemi a velmi malé děti dostávají nejpravděpodobněji komplikace spojené s chřipkou. Zápal plic, bronchitida (zánět průdušek), sinus (výduť) a ušní infekce jsou hlavní příklady komplikací z chřipky.

Chřipka může zhoršit chronické zdravotní problémy. Např. lidé s astmatem mohou mít záchvaty během chřipky a lidem s chronickou srdeční poruchou se může výkon srdce zhoršovat.

Zdroj: Wikipedia | aktualizace: 22. 11. 2007

Akutní virový zánět nosu a hltanu známý též jako nachlazení je virová nakažlivá nemoc horních cest dýchacích. Příznaky nachlazení jsou kýchání, bolesti žaludku, rýma, ucpání nosu, škrábání v krku, zahlenění hrdla, bolesti hlavy a únava. Nemocní se též mohou cítit bolestivě. Nachlazení běžně trvá tři až pět dní; zbytkový kašel však trvá až tři týdny. Nachlazení je nejběžnější z lidských nemocí; napadá dospělé průměrně dva až čtyřikrát ročně a školní děti až dvanáctkrát ročně. Děti a jejich rodiče jsou nachlazení častěji, což může být pro vyšší hustotu populace ve školách a proto, že přenos na členy rodiny je velmi účinný.

Chřipka, vážnější virová infekce, se od nachlazení liší dalšími příznaky: rychle rostoucí horečkou, zimnicí a bolestí těla i svalů. Nachlazení jen zřídka ohrožuje na životě, na rozdíl od svých komplikací jako je zápal plic.

Zdroj: Wikipedia | aktualizace: 8. 12. 2007

Zápal plic (pneumonie) je zánětlivé onemocnění plic. Obvykle je popisováno jako plicní parenchymální nebo alveolární zánět doprovázený abnormálním plněním plic alveolární tekutinou (alveoly neboli plicní sklípky jsou mikroskopické vzduchem vyplněné váčky uvnitř plic, ve kterých probíhá výměna plynů mezi atmosférou a tělem).

Zápal plic může vzniknout z mnoha různých příčin – na podkladě infekce bakteriemi, viry, plísněmi, parazity nejčastěji šířením přenosem pomocí kapénkové infekce, nebo také jako následek chemického či fyzikálního poškození plicního parenchymu například vdechováním tuhých částic, či žaludečního obsahu. Zápal plic může být také původu tzv. „idiopatického“ – bez známé příčiny.

Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje a mohou se značně lišit. Obecně se jako příznaky zápalu plic uvádí kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání. Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa (tzv. chrchel, či hlen). Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteríální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou.

Zápal plic je běžné onemocnění, které se postihuje všechny věkové skupiny a může být příčinou smrti u starších lidí a lidí dlouhodobě nemocných. Proti některým typům zápalů plic existuje očkování jako například proti zápalu plic způsobené bakterií Streptococcus pneumoniae, či proti chřipkovým virům, kteří také mohou zápal plic vyvolat. Prognóza onemocnění závisí na typu zápalu plic, na léčbě, komplikacích a na pacientově celkovém zdravotním stavu.

Nejčastější formou zápalu plic bývá bronchopneumonie, kdy se zánět vyskytuje v oblasti průdušinek a okolních plicních tkáních. Zvláštním druhem zápalu plic je pak tuberkulóza. Ohroženější skupinou obyvatelstva jsou kuřáci, lidi s oslabenou imunitou, či dlouhodobě nemocní pacienti.

Zdroj: Wikipedia | aktualizace: 19. 12. 2007

Kapénková infekce, je infekce, šířící se z nemocného člověka na okolí v jemných kapkách slin, nosního sekretu, nosohltanového a chrchlů, zejména při hlasité řeči, kýchání a kašli.

Jde téměř vždy o bezprostřední infekci, jíž jsou exponovány zejména osoby z okolí nemocného nebo bacilonoše. Přenášejí se tímto způsobem nejen nemoci bakteriální, nýbrž i vyvolané filtrabilními viry, a to zejména takové, které vnikají do organismu a z něho se vylučují nosohltanovou sliznicí, mandlemi a respiračním traktem.

Kapénková infekce je pravidlem nebezpečnější než mikroby uvízlými na částečkách prachu nebo zaschlými na různých neživých objektech z okolí člověka, neboť zárodky jsou v kapkách svěží, života schopné a virulentní. Vědecky prozkoumána možnost a nebezpečí kapénkové infekce. Po prvé Flüggem pro tuberkulosu řadou exaktních experimentů. Na skleněných plotnách, zavěšených v bezprostředním okolí nemocného, mohly býti dokázány tuberkulosní bacily živé a virulentní, takže stačily na usmrcení citlivého zvířete - morčete.

Přesto nedoporučuje týž autor (a po něm řada jiných) přeceňovat nebezpečí kapénkové infekce, neboť již v 1 m vzdálenosti od nemocného je množství bacilů pro možnost nákazy bezvýznamné. Stačí se držet od kašlajícího nemocného na vzdálenost paže a odklonit hlavu, aby se předešlo možné infekci.

Pacient sám má rovněž zachovati odstup a rukou nebo kapesníkem přidrženým na ústa zabraňovati rozptylování kapek.

Zdroj: Ottova encyklopedie | aktualizace: 1. 1. 1908

Kašel je prudký a zpravidla hlasitý výdechový manévr. Vykašlávání (expektorace) je obranná reflexní akce, která směřuje k uvolnění dýchacích cest od hlenu, sputa (sliny, chrchle) a jakýchkoliv jiných cizorodých těles, které blokují či dráždí dýchací cesty.

Kašel zpravidla vzniká chemickým či mechanickým podrážděním receptorů na sliznici. Kašel začíná krátkým vdechem, po němž následuje mohutný výdech.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1el

Astma (asthma) je onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k dlouhodobému zánětu sliznic v dýchacím ústrojí, což postupem času vede ke ztíženému dýchání až k dechové nedostatečnosti. Ačkoliv je astma řazeno k civilizačním chorobám, bylo popsáno již římským lékařem Galénem. Samotné slovo asthma je řeckého původu a označuje dechovou nedostatečnost nebo „krátkodechost“. Dlouhodobým průběhem může dojít k výraznému nevratnému zúžení dýchacích cest, což situaci ještě zhoršuje.

Průběh jednoho tzv. astmatického záchvatu může trvat od minut až po hodiny (u těžkých astmatiků). K potlačení se používá sprej, u častějších záchvatů je obvyklá pravidelná medikace. V nejhorších případech je možné přistoupit i k chirurgickému odstranění příčin onemocnění.

V dětství je astma nejčastější chronickým onemocněním a trpí jím zhruba 10 % dětí a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy. Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5 % populace. V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům také patří fyzické či psychické přetížení, chlad atd.

Zdroj: Wikipedie

Doporučení pro alergiky a astmatiky:

Čistička vzduchu Daikin MC 707 VM zajistí vyšší komfort dýchání pro alergiky a astmatiky. Díky unikátní technologii Flash Streamer dosahuje vyšší účinnosti čištění vzduchu. Odstraní 99,6% těžkých alergenů (roztoče, pyly a plísně)!

Čistička Daikin získala od STATNIHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU hygienické posouzení pro použití ve zdravotnictví a byla schválena TÜV Nord Testing Laboratory a British Allergy Foundation (BAF) jako vhodné zařízení pro alergiky.

Zdroj: www.cisticka-vzduchu.com

Virové onemocnění či viróza je choroba způsobená působením patogenních virů. Viry mohou napadat jak živočichy (včetně člověka) tak rostliny, některé napadají i bakterie.

Patogeneze a imunologie virových onemocnění

Při napadení organismu virem dochází k replikaci viru uvnitř buněk (intracelulární organismy). V případě cytopatogenních virů se hostitelské buňky mohou rozpadat, u necytopatogenních virů nedochází k odúmrtí buněk přímo pomnožením viru. U těchto virů jsou infikované buňky organismu likvidovány imunitním systémem hostitele. Přitom někdy paradoxně může dojít k poškození tkání vlastní imunitní reakcí hostitele. V imunitě proti virům hrají nejvýznamnější roli NK buňky, cytotoxické Tc lymfocyty, protilátky a interferony.

Zdroj: Wikipedie